INFO

16. dubna 2013 v 15:37 | Cinny

Přesouvám se! :-)

Ahoj, chci vám jen říct, že ještě dnes se přesouvám na nový blog, všechny affky, co se zapsali si nechávám :) Taky jsem chtěla říct, že mi teď trochu prořídne aktivita. (moc učení) Hned jak si to na blogu zařídím, dám sem link. ;) Ten další blog bude zaměřen na můj život. Tak zatím ahoj, ještě dnes se ozvu:)
 

Control of affs

12. dubna 2013 v 19:24 | Cinny |  OTHER
Dělám kontrolu mých přátelných blogů, protože ve svém seznamu už se nevyznám.. :D Pár affs si mne smazalo, pár přestalo blogovat.. Nechce se mi to všechno hledat, tak si moje affs trochu proklepnu. :) Ozvěte se komentářem pod tento článek, prosím. Těm, které se neozvou do termínu 17. 4, což je příští úterý ještě napíšu a případně si je nechám v seznamu.

Mimochodem, všem mým affs patří veliké poděkování za aktivitu. Bez vás by mě to tu tolik nebavilo Udržujete můj blog v pochodu a toho si moc vážím, díky! :))


Udělala jsem pro Vás tento děkovný obrázek, doufám, že se líbí. ;)

WELCOME! :D

10. dubna 2013 v 16:28 | Cinny |  DIARY
Okej, okej. Moc jsem se tomu za poslední dobu nevěnovala. Důvod? Áno.. Neoriginální, ale zato pravdivý! :D Moře učení a moření v učení.. Teď mám cca z milionu předmětů nerozhodnou známku, takže budu muset trochu máknout. Když zrovna neležím v učebnicích, jdu s Grýšou (mým psem) ven. DODRŽUJI SVOJE PŘEDSEVZETÍ ZHUBNOUT DO PLAVEK. Daří se, i když pomalu :D Taky tak nesnášíte dějepis? Možná by se dal, kdyby v něm nebylo tolik dat. Dneska jsme z toho psali písemku, sice mám za jedna, ale to jen díky taháku na mé levačce.. :D Samozřejmě jsem se taky učila, dokonce tak moc, až mi hráblo.. :D Ve chvíli, kdy mi šiblo mi písla kámoška a já ji říkala, že chci být panda a ochutnat bambus :D Od té doby mi neustále posílá obrázky s pandama.. :D

FOR AFFS: Promiňte, poslední dobu jsem vás dost zanedbávala. Některé z vás si mne odstranili, to už zachraňovat nebudu. Ale ty ostatní prosím.. Neoddělávejte mě :):


 


MONDAY-.-

25. března 2013 v 20:00 | Cinny |  DIARY
Bonjour:) Jasně, proč se nedozvědět v neděli večer o třech pondělních písemkách, že? Má oblíbená fyzika, ruština a milovaný dějepis:* Prostě zrovna tyto přdměty nejvíc miluju:D Typickej pondělek. Už přes tejden jsem se neviděla s mým drahým:( Musím si s ním dát sraz:3 Taky už se strašně moc těším na prázdniny v Chorvatsku BEZ RODIČŮ = BEZ BUZERACE. Jen parta děcek a moře! :33333 bezkonkurenční, ale kladu si několik bodů, které musím splnit do odjezdu:
  • ZHUBNOUT do plavek.
  • zlepšit si známky a hlavně utáhnout fyziku s dvojkou.
  • pozvat do té doby pana X. na schůzku
  • stihnout do odjezdu Chorvatska ještě jeden tábor
Ještě k tomu poslednímu bodu.. Do CHorvatska se odjíždí 9. 7. V to stejné datum končí tábor, na kterej chci mermomoci jet, protože ho budou vést stejní vedoucí, jako minulý tejden o jarních prázdninách. Musím mámu ukecat, aby mě tam pustila:D


sladké sny:DD

JAK SE TĚŠÍTE NA VELKÉ PRÁZKY VY?
CO BUDETE DĚLAT?

Téma: SPACE - moje práce.

23. března 2013 v 22:21 | Cinny |  OTHER
Tak trochu za života.. (doufám, že nejen mého.)


Miluju je! Bezkonkurenční muzika:)

NO COMMENT;)

Můj nejoblíběnější herec^^



Vítám vás po 100 letech! :DD

20. března 2013 v 21:15 | Cinny |  DIARY
Ahojte zlatíčka. Z táboru jsem se vrátila už v pátek, ale čas jsem našla až teď. To víte, spálená nabiječka od notebooku a volné místo u počítače se nenajde jen tak někdy ;D Kažopádně tábor byl bombovej! Senzační lidičky. Hrozně mne mrzí, že jsem musela odjet. Nejraději bych tam zůstala do konce svého života! :) Možná jsem tam našla lásku svého života:3 Možná, MOŽNÁ by nějakej můj vztah byl normální a bez komplikací.. Určitě pojedu i příští rok a se skvělými vedoucími budu jezdit na všechny tábory. Tak já se pomalu loučím. Ještě budu pokračovat v mém sedmidenním projektu. Týden příběhů, který jsem začala před odjezdem. Už zítra se dočkáte pokračování mého příběhu. Aloha:3

390379_265963453539101_1266835594_n_large

Dark world inside of me - KAPITOLA 2.

8. března 2013 v 21:13 | Cinny |  OTHER
Zabalená v ručníku s mokrými vlasy si sednu na postel a civím do žluté zdi. Mám hlad. Ale ten mě přejde při pomyšlení na Michalovu štíhlou novou holku. Ty dvě slova mi roztočí hlavu. Když ona je jeho holka, tak já jsem jeho co? Nechci znát odpověď, i když ji znám. Nechci si to přiznat. V jeho světě už pro mne není místo. Lehnu si a je mi jedno, že mokrými tmavými vlasy zamokřím celý polštář.. Už zase se mi chce brečet. Brečet a řvát. Řvát hlasitě a přeřvat moje myšlenky. Sáhnu si na hrudník. Srdce mi pulsuje. ŤUK-ŤUK, ŤUK-ŤUK. Hroutím se zevnitř, avšak na povrch zůstávám klidná. Nikdo nic nemůže poznat. Otevřu notebook, doufajíc, že přijdu na lepčí myšlenky. Hned ho ale zavřu. Musím zavolat Michalovi. Třeba ke mě ještě bude mít dost úcty, aby mi to zvednul. Vytáčím jeho číslo. Píp-Píp-Píp-Píp. Konečně to zvednul:
"Ano?"
"Ahoj," ozvu se a doufám, že pozná můj hlas.
"Kdo volá?" Nepoznal.
"Tady Zuzana." Odpovím klidně.
"Jéé, Zuzi, pročpak voláš?" Vyzvídá.
"Volám nevhod?" Oddaluji opravdový důvod uskutečnění našeho hovoru.
"Ne, to je v pohodě. Co teda potřebuješ Zuzu?" Takto mi často říká.
"Promluvit si.." Odpovím neurčitě.
"No tak do mě!" Dělá si ze mne srandu Michal.
"Teď ne, mohl bys mě zítra doprovodit do školy?" Zeptám se opatrně.
Dlouhá odmlka. Slyším ženský hlas, asi jeho maminka. Moc hodná paní.
Michal se konečně uráčí odpovědět: "Ehm, jo. Doprovodit. Zítra ráno na tebe budu čekat."
"Jo, tak ahoj." Odměřeně se loučím.
"Papa Zuzu!"

Típnu to jako první, kdysi jsem četla, že holka to má položit jako první. Už se necítím tak hrozně. Slyšela jsem jeho hlas, ale při pomyšlení, že už ho slyšet nebudu.. Jdu do koupelny, kde si brácha hraje s pěnou, která tam po mě zůstala.
"Co sem lezeš?" Osupí se na mě Oliver neohrabaně.
Neodpovím. Prostě vezmu fén a maličko prásknu dveřmi. Převléknu se do noční košile z dětství. Voní ještě po mamince. Začnu si fénovat vlasy. Když už jsou téměř suché, odejdu do obýváku. Táta tam sedí se Silvií na gauči a zrovna si dávali pusu, když jsem vešla. Silvie se od mého táty provinile odtáhla. Zaujmu místo vedle otce a přimáčknu se na něj, když už je Silva na druhé straně gauče.
"Na co se díváte?"
Nikdo mi neodpoví. Chápu. Oboum je moje přítomnost nepříjemná. Chtějí pokračovat dál ve svém nechutném muchlování a tak se zvednu a hodím tátovi ovladač do klína.
"Nebudu obtěžovat."
Silvie otvírá pusu, ale zavře ji při mém nenávistném pohledu jakoby skrze ni, jako by vůbec neexistovala. Pak ještě hodím kousavým pohledem po otci a jdu zase do mého pokoje. Dneska je hnusnej den, už aby zkončil. Venku je už úplná tma. Otevřu si okno. Padá drobný déšť. Zamknu se v pokoji. Vylezu na širokou okenní římsku a sěsím nohy dolů do tmy. Snažím se najít Velký vůz. Přemýšlím. O všem i o ničem. Otočím se a kouknu na hodiny. Skoro deset. Seskočím z římsy. Kouknu se klíčovou dírkou do obýváku. Macecha s tátou se pořát dívají na televizi, ale po mém výstupu už asi nemají chuť pokračovat ve svých nechutných činnostech. Už se těším, až mi bude osmnáct. Odstěhuju se od nich. Vadím jim? Fajn! Už tu déle nebudu oxidovat. Jsem naštvaná na všechno a na všechny. V tom se táta zvedne a jde směrem ke dveřím, kde je tajně sleduju. Rychle běžím do koupelny, popadnu hřeben a dělám, že si celou dobu češu vlasy.

Tumblr_met15hkmsx1qa9lnvo1_500_large